Dívka ve vlaku

Dívku ve vlaku,  prvotinu Pauly Hawkins, jsem nečetla ve vlaku, nýbrž v autobuse a trochu jsem si zoufala, že cesta trvala jen 70 minut. 

Dívka se jmenuje Rachel a jezdí vlakem. Denně tam a zase zpátky. Rachel chlastá, je hrozitánsky opuštěná, lže si pod nos, lže své kamarádce, která ji u sebe nechává bydlet, taky si chvílemi věří, jindy se zase utápí ve výčitkách a propadá sebelítosti. Rachel je... prostě hrozná. Jenže v celé té své mizérii je strašlivě uvěřitelná, a je tak hrozně ubohá a marná, až je tím prostě... lidská.

Rachel obdivuje Jesse. Jesse je naproti tomu dokonalá. Bydlí v podobném domě, jako kdysi Rachel, vysedává na terase, kam jí manžel nosí kávu, je umělecky založená, krásná, a vůbec není tak děsně zoufalá jako dívka ve vlaku, která kolem jejího domu denně jezdí sem a tam. S Jesse je jen jeden problém: neexistuje. Tedy ne tak, jak ji Rachel vidí. Dokonce se ani nejmenuje Jesse a její minulost je bohatší, než si kdokoli - včetně jejího manžela a všech, kdo ji znají - umí představit. 

Ty dvě mají něco společného: v jejich životě je pánem úzkost, zmatek a tak trochu mlha v minulosti. U jedné může za díry v paměti alkoholový opar, u druhé neochota si vzpomenout. Ono je totiž někdy lepší si některé věci nepamatovat.

"Jesse" není jediné, co Rachel z vlaku vidí. Jednoho dne zahlédne u kolejí prazvláštní hromádku šatů. Válí se tam několik dní a nikdo se k ní nehlásí. (Mimochodem, ta hromádka šatů mi leží v hlavě dodnes.)

Hromádka šatů nezmizí, zato Jesse ano. A co je nejhorší - asi jí k tomu zmizení někdo pomohl. Jaká pohroma pro Rachel, jejíž hrdinka najednou mizí z terasy před domem a celkově ze scény, a tak se nadějná alkoholička rozhodne, že se do celé záležitosti aktivně vloží. No jo, jenže copak může policie věřit někomu, kdo si toho polovinu nepamatuje a další čtvrtinu si upraví, protože se za sebe stydí?

Bohužel pro Rachel stojí dům, kde bydlela "Jesse", ve stejné ulici jako ten, který poměrně donedávna obývala sama a kam se časem nastěhovala třetí vypravěčka, Anna.

Anna tak trochu odloudila Rachel manžela a teď tvrdí, že se Rachel potlouká kolem jejich domu. A horší věci že prý dělá! Jenže co naplat - Rachel si jen tak něco nepamatuje, tím pádem odmítá přiznat, a bůhví, jak to všechno vlastně bylo.

Autorka to mixuje skvěle - lépe než Rachel své alkoholické koktejly. Skáče mezi vypravěčkami a hopsá i v čase, takže chvílemi musíte přemýšlet, jestli jste vlastně v přítomnosti, nebo v minulosti (občas pod rouškou ginu s tonicem), ale to se vždycky poddá. A když se to nepoddá, tak si to některá ze tří vypravěček upraví po svém. Občas někdo někoho podvede, občas se někdo s někým vyspí, a hodně často někdo neříká pravdu.

Otázka ní: kam zmizela "Jesse" a co všechno si Rachel nepamatuje? A kde přišla v den "Jessina" zmizení k bouli na hlavě? A kdo vlastně lže nejvíc? Ta otázka zůstane nezodpovězená téměř až do samého konce, kdy vám to autorka vysvětlí tak, že se budete divit. 

Zkrátka: dívku do vlaku si neberte do autobusu, pokud cesta trvá méně než čtyři hodiny, a přemítejte nad hromádkou šatů u trati.

Paula Hawkins: "Dívka ve vlaku", nakladatelství Ikar.