Ještě nemáte svůj armageddon? Tak pro něj honem pospíchejte, na Manhattanu je ve slevě!
NÁZEV KNIHY: Discount Armageddon, InCryptid Series #1
V USA VYŠLO v březnu 2012, nakladatelství DAW
Mám tendenci soudit knihy - aspoň maličko - podle obálky. A tak si říkám: "Proč sedí ozbrojená holka v kostkované sukýnce pod obrovským mrakodrapem? Není to trochu praštěný?" A bylo! Ale příjemně. Po dočtení jsem si dokonce řekla takové to: "Cože? To už je konec? Teď?" A tak to vypadá, že budu muset zakoupit další díl.
Verity - jak sama obálka (možná i trochu název knihy) napovídá, je sympatický exot. V jejím životě dominují dvě vášně. Ta první je podmíněna její (ano, praštěnou) rodinou a týká se ochrany kryptidů, aneb všech tvorů, které se vám nepodaří nacpat do škatulky "normální", případně o kterých se Darwin zapomněl zmínit.
Druhou vášní blonďaté, přibližně jednadvacetileté dívky je společenský tanec. Ten si musela kdysi vydupat na svých rodičích, kteří po svých dětech místo hezkých známek ve škole a sezení rovně u stolu vyžadují pružnost, rychlost, umění bránit se, předvídat zákeřné akce nepřátel a tak dále. A také po nich chtějí, aby žily naprosto inkognito a dbaly na důsledné dodržování rodinných zásad s jasným cílem: neprozradit se před organizací jménem "Úmluva" (jak to souvisí s archou úmluvy, to vám možná vysvětlí Verity), která by jim okamžitě šlápla na krk.
Stejně jako šlape všem kryptidům, takže se dá říct, že zájmy rodiny Priceových a této takzvané "Úmluvy" jsou v hodně velkém rozporu.
Verity momentálně pobývá na Manhattanu, kde se věnuje jak kryptozoologii, tak svému zbožňovanému tanci.
Verity je, pravda, trochu šokující ve všem, co dělá, ale je snadné si na ni zvyknout, ba dokonce se na ni naladit. Aby si vydělala nějaký ten dolar, pracuje jako servírka v baru, provozovaném strašidlákem Davem, a má k tomu dobrý důvod: Dave zaměstnává tolik kryptidů, že Verity si zde jako kryptozooložka přijde na své.
Protože nenávidí metro, taxíky a ulice plné zpocených a jinak zavánějících lidí, bere to raději zkratkou po střechách (ano, po střechách), takže kdyby se už - pod falešným jménem a s parukou - nerealizovala v tangu a rumbě, určitě by byla šampionkou ve freerunningu.
Miluje kryptidy, jako například: harpyje, gorgony, bazilišky (ty miluje o trochu méně, ty spíš loví její rodina), oready a tak dále.
O to větší problém bude mít s Dominicem De Luca, hezkým, poměrně slušným, ale dosti zatvrzelým hochem z Úmluvy, který ji jednoho dne omylem chytne do své nastražené smyčky, kterou původně chystal na něco úplně jiného, a pak už se to veze. Když to mezi vámi fyzicky jiskří jako ohňostroj a psychicky řinčí jako meče, je vymalováno.
Zatímco Verity je nešťastná z toho, že kryptidé začali najednou mizet a nikdo neví, jestli se narychlo stěhují, aby před něčím utekli, nebo je něco rovnou žere, Dominic to vidí jinak. Na Manhattan přijel za jasným účelem: ještě víc snížit počet kryptidů, které považuje za nebezpečnou hrozbu pro lidstvo. Tudíž se tak nějak nemůžou dohodnout, a to i přesto, že se občas snaží dohodnout hodně zblízka :) Jejich elektrizující rozhovory drnkají na tu správnou strunku a možná to leckdo z nás zná: je tak strašně hezký, ale tak moc vás rozčiluje, že nevíte, jestli ho zulíbat, nebo ho chytit pod krkem. Případně obojí.
Velmi sympatickým kořením je sestřenice Sarah, jejíž telepatické schopnosti by, mimochodem, přišly docela vhod. Minimálně bych ušetřila za telefon, protože s "kukačkou", jako je Sarah, lze pokecat jen tak z hlavy do hlavy. Jenom si musíte dát pozor, aby se vám coby kukačka nenastěhovala domů a neukradla vám život.
Jestli stojíte o "tak akorát" napínavou, rafinovaným humorem prošpikovanou a velice příjemně odpočinkovou četbu, a taky jestli se chcete dovědět, jak se vlastně množí dračí princezny, když nemají žádné chlapy, určitě po knize sáhněte. Kdo se při četbě nerad zasměje a není ochoten dívat se na věci tak trochu z výšky (ano, nenarážím jen na běh po střechách, ale také na celkový nadhled), asi by měl tuhle knihu nechat ležet.
Tempo je svižné, humor břitký, občas maličko škobrtne logika jednotlivých scén, ale tento drobný nedostatek je dostatečně kompenzován celkovou atmosférou. Ta je pozitivní a skoro zavání slovem "relax". Krev na vás nestříká pokaždé, když otočíte stránku, přesto někde nějaká ta krvavá šmouha, mrtvola či důkaz, že "tady byla mrtvola", přece jenom je.
A ještě jedna věc: asi tak do poloviny knihy jsem si lámala hlavu, jestli jsou ti kryptidi vlastně "dobří" nebo "špatní", ale autorka mě postupně přesvědčila, že černobílý pohled na svět není dobrý nejen v reálném životě. Stejně tak se ho budete muset vzdát i při četbě této knihy, jinak budete po Verity vyžadovat, aby se jasně vyjádřila, zda je na straně dobra či zla. Při troše zamyšlení však člověk dospěje k závěru, že takový medvěd vás taky zabije, když mu vlezete do rajónu, přesto však není nutné ani správné medvědy vyhubit. A tak je to i s kryptidy.
Nechce-li se vám sahat po originálu, počkejte si, až s titulem vyrukuje FantomPrint, a to by mělo být velice brzy.
Spisovatelka Seanan McGuire má vlastní webovky, kde vás seznámí jak se svým oficiálním životopisem, tak s několika alternativními, a kde se můžete dopátrat dalších informací o její sérii a postavičkách a kryptidech v ní vystupujících včetně ilustrací.
P.S.: Křestní jméno autorky se čte "šónan" :)